Nastřelovat náušnice smí každý, kdo má Osvědčení o porušování kontinuity lidské kůže a má dostatek zkušeností. Bohužel v ČR je stále nešvarem, že jedinci, kteří se nebojí píchnutí či nastřelení tuto činnost nabízí a poskytují, nejčastěji formou inzerátů, typu: zdravotní sestra nabízí... V takovém případě poružují Zákon o živnostenském podnikání a Hygienické vyhlášky. Před nastřelením by si měl každý ověřit, zda pracovník má příslušnou kvalifikaci a osvědčení.

 Nastřelování naušnic je z technologie propíchnutí uší pomocí nastřelovací pistole, která ucho rychle a bezbolestně propíchne a zároveň nasadí náušnici a uzavře ji. Nastřelení je rychlé a takřka bezbolestné, po předchozí dezinfekci pokožky. Bolestivost je menší než např. při odběru krve, po nastřelní na pár minut ouško jakoby pulsuje (někdo udává jako kdyby měl na chvíli kolíček na uchu:-)). Je tedy naprosto ideální pro děti, ale samozřejmě i pro dospělé. Dírka pro naušnici je dokonale rovná (proti píchání kanylou či jehlou), nekrvácí a k její hnisání dochází velmi zřídka kdy. 

Náušnice se mohou nastřelovat v jakémkoliv věku. Je tedy vhodné pro VŠECHNY VĚKOVÉ KATEGORIE. 

U nás miminka nastřelujeme od 3 měsíce věku. Osobně doporučuji věk od 3,5 měsíce. Ucho je již rozvinutější a lalůčky jsou narostlejší. Ucho roste nejvíce první měsíce, pak dále nepatrně rsote do 3-4 let. Pak již neroste, al eceloživotně nepatrně bytní. Navíc ve 3-4 měsíci věku začíná startovat přirozená imunita miminka, tedy bez ohledu na provedená očkování. Očkování s nastřelením nemá souvislost, to je účelně namířeno proti určitým onemocněním. Pro aplikaci náušnic tedy není vyžadováno. Ostatně dříve se náušničky píchaly v porodnici a na naší generaci nemám pocit, že by to zanechalo následky :-) Nastřelit se dá s odstupem jednoho dne od očkování, za předpokladu, že na něj není reakce. Očkování nijak neovlivní hojení dírek ani to, zda se hojení obejde bez zánětu. Ten se může objevit kdykoliv, symptomy zánětu se obvykle projeví 3-5 den po zavlečení infekce. Nejčastěji se infekce zavleče při výměně nastřelovacích náušnic za trvalé náušnice.

Neexistuje žádné kritérium v kolika měsících je nejvhodnější náušnice nastřelit, spíše se dá říci, že není vhodné náušnice aplikovat v prvních 3 měsících věku. Jak děti, tak dospělé osoby by neměly být akutně nemocné a pod.  Frkající děti ze školky přijít ohou, jsou děti co opravdu popotahují celoročně. Takováto školková rýma nevadí. Bakteriální rýma či horečka vadí! Nastřelení je vhodné naplánovat, abychom po nastřelení neabsolvovali např. operační výkon.

K nastřelování se používají náušničky, které jsou vyrobeny z chirurgické oceli potaženy 24karátovým zlatem - žlutý kov nebo surové - bílý kov. Splňují všechny potřebné hygienické požadavky. Balení náušnic je sterilní a při jejich správné aplikaci nedojde k žádnému kontaktu s rukou osoby, která náušnice nastřeluje. Žádné z naušnic neobsahují nikl, ani jiné zdraví škodlivé látky. Jsou testovány státní zkušebnou a je na ně vystaveno Prohlášení o shodě.

Náušnice tedy musí být kalibrovány pro naši nastřelovací pistoli. Při vlastních přinesených (většinou již použitých) náušnicích nemůžeme garantovat jejich sterilitu. Vyobrazené náušnice jsou pouze ilustrační a nabídka náušnic se odvíjí od nabídky dodavatele.

Není :-) také jsem to četla a moc jsem se nasmála :-)

Bioplastové náušnice existují a tato informace je někde užita z důvodu, že o bio materálech nejsou poučeni a s nimi seznámeni a nebo pouze za strategickým účelem, aby :-) Pokud si vygooglíte tento výraz vypadane vám miliony světových odkazů. Bioplastové náušnice se samozřejmě prodávají a existují. Tento název se dříve užíval pouze u  činek a labretek, což jsou speciální náušničky určené pro rty, nos, jazyk aj.

Bioplast se začal užívat pro jeho měkkost, poddajnost, neomezenou barevnost. Postupně se vyvíjených materiálů vyčlenily náušničky urřené pro nastřelování. Začaly se vyrábět z kvalitnějších materiálů, až se přistoupilo k lékařskému plastu. Ono samotný výraz bio, má značit šetrnost o životnímu prostředí a organismu atp. Bionafta, biopotraviny aj.

Ano je to prodejní název, každá věc musí mít prodejní název :-) jako náušnice je název, auto na bionaftu je název atd.

Můj názor je, že jde pouze o nezdařený článek, jak zmást klientelu udělat se chytřejšími a snažit se ztrapnit konkurenci :-))) 

O dírku není potřeba žádná velká péče. Základem je dodržovat základní pravidla, jako u každé jiné rány. Dírku udržujeme v suchu (sprchování nevadí, plavání od druhého dne), čistotě, nevystavujeme slunečnímu záření (solárium), nesaunujeme se atd...

Dírku ničím nemažeme, jak bylo dříve zvykem na každou ranku a ragádu používat Framykoin. Framykoin je mast s antibiotiky, tudíž, její jediné užití je na základě indikace lékaře a to na zánětlivá onemocnění kůže. Takovouto zbytečnou aplikací antibiotik, si můžeme zvyšovat rezistenci (odolnost) vůči antibiotikům a až je budeme potřebovat, tak nám nezaberou. Pokud máme pocit suchosti v oblasti dírky, můžeme okolí dírky (nikoli dírku) namazat mastmi podporujícími epitelizaci (hojení), jako je Infadolan nebo masti s pantenolem.

Nikdy neošetřujeme dírky přípravky obsahujícími alkohol či líh. Tyto těkavé přísady pokožku vysuší, která začne šupinatět a mohou se vytrvořit ragády (praskliny). Takovéto ragádky jsou pak ideálním místem vstupu infekce. 

Naušničku můžeme očišťovat "šťourátkem" do ucha namočeným v nasyceném solném roztoky, fyziologickém roztoku, járišově roztoku aj.

Nastřelování naušnic je z technologie propíchnutí uší pomocí nastřelovací pistole, která ucho rychle a bezbolestně propíchne a zároveň nasadí náušnici a uzavře ji. Nastřelení je rychlé a takřka bezbolestné, po předchozí dezinfekci pokožky. Je tedy naprosto ideální pro děti, ale samozřejmě i pro dospělé. Dírka pro naušnici je dokonale rovná (proti píchání kanylou či jehlou), nekrvácí a k její hnisání dochází velmi zřídka kdy.

Píchnutí kanylou je více bolestivé, zkušené pracovnice, jej píchnou opravdu rovně. Bohužel prvořadým úkolem děckého lékaře nebo sestry je péče o zdraví dítěte, píchnutí ouška sice nabízejí, ovšem jako doplněk služeb. Mnohdy s pícháním nemají takové zkušenosti, pochybuji, že aplikují několik náušniček denně, aby zkušenosti nasbírali. Jako zase my nemáme zkušenosti s dětskými nemocemi. U pícháni se zavádí nesterilní náušnička a vyskytuje se mnohem častější výskyt infekcí a následného hnisání.

Já osobně, pokud bych měla mluvit za sebe, píchání kanylou bych své dceři rozhodně nenachala. samozřejmě by to přežila, když jsem to přežila jako malá i já, ovšem nevidím důvod, aby si pamatovala (ve větším věku) to svírání, pláč a dlouhé propichování. U miminka bych nesnesla to, že je svazují do plen (což chápu, jelikož pak není možné píchání udělat). Dříve jsem náušničky píchala kanylou, po té co se u nás vyskytla nastřelovací pistole již pouze nastřeluji. Píchání  s nastřelováním se nedá srovnat :-)

Samozřejmě rozhodnutí je čistě na mamince, jen se proboha nerozhodujte jen kvuli tomu, že kanylou je to levnější!!!  Vaše dítě to boílí nepomněrně více :-(

Omezení po nastřenení nejsou téměř žádná, jsou podobná jako po očkování.

• na náušnice i dírku zásadně saháme po umytí rukou;
• nevykonáváme fyzickou aktivitu, stejně jako plavání, saunění, rašelinové a sluneční koupele aj.;
• nastřelení je vhodné naplánovat, abychom nebyli těsně před nadměrnou fyzickou aktivitou či operačním výkonem;
• kojenecké plavání leze absolvovat druhý den po nastřelení. U běžného plavání bychom měli dobu koupání zkrátit na půl hodiny;
• sprchovat se můžeme od prvního dne po nastřelení;
• mytí hlavy můžeme od prvního dne po nastřelení;

K nastřelování se používají speciální nastřelovací náušnice, které jsou patrné dole na obrázku. Jsou sterilně balené, mají nastřelovací hrot a speciální uzávěr náušnice, který je nasazen v okamžiku nastřelní. Ostaní náušnice pro nastřelení tedy nelze použít, ať již z hygienického hlediska (nejsou sterilní), tak že nejsou vhodné pro nastřelovací pistole. Klasické navlékací náušnice se dávají po odhojení nastřelené dírky. Hojení je čistě individuální záležitost, někdy maminky vymění náušničky již po týdnu jindy po měsíci.

Dírky píchané kanylou, jsou často nepřesné a hlavně jejich aplikace, je zbytečně bolestivá, krvavá a obnáší nesrovnatelně větší riziko infekce a následného hnisání. Při nastřelení se všechny tyto faktory eliminují. Pokud tedy máme křivou dírku, či je umístěná nesouměrně s druhou, tak náušničku vytáhneme a necháme zahojit. Pokud náušnici vytáhneme do 2 týdnů, tak se dírka krásně slepí a zahojí. Náušnička vytažená později se zahojí také, ovšem někdy zůstane vidět drobná tečka naznačující původní ústí dírky. Zahojený lalůček můžeme opět nastřelit a to buď ve stejném místě nebo na jiné místo.

Umístění dírek na ouško si můžete předem naznačit. Nejlépe lihovým fixem. U neklidných dětí můžeme během spánku nebo při hře, která odvede pozornost. Před umístěním dírek je vhodné si obě ouška nejprve prohlédnout, zpravidla je každé ouško nepatrně jiné nebo je v jiné rovině, popřípadě je více či méně přilehlé k hlavičce. Tyto rozdíly jsou naprosto běžné a takřka nenajdeme osobu s naprosto totožnými ušními boltci. :-) Proto dírky pro náušnice nejsou na milimetr přesně umístěné na ouškách stejně. Nejlépe dírky posoudíme dírky při pohledu zpředu, kdy se díváme zda jsou dírky vidět stejně zpoza tváří. Vzdálenost od hlavičky je odlišná od velikosti lalůčku a přilehlosti ušního boltce od hlavy. Umístění dírky od spodního okraje je vhodná u malých dětí mezi 4-6mm, dle mohutnosti lalůčku. Tato velikost se nám může zdát příliž malá, ale nezapomínejme, že ouško poroste spolu s tělem a přílišné množství lalůčku pod dírkou by v budoucnu mohlo vadit malým náušnicím ve tvaru malého kroužku (lalůček by se v dospělosti nemuel vejít do kruhové malé náušničky). Pokud se bojíte, že vdálenost je malá vzhledem k vytahání dírky, tak nemusíte mít strach. Krom toho, že lalůček s věkem mohutní, tak dětské náušničky nejsou natolik těžké, jako byly dříve. Navíc k vytahání dochází ve vyšším věku a spíš než tíhou náušnic, ale ztrátou elasticity a pevnosti tkání a pokožky.

Nastřelovací náušnice mají tlustější hrot z toho důvodu, aby byla dírka pro budpucí náušnice co nejépe připravená. Při nasazovaní novýchnáušnic do čerstvé dírky s etak vyhneme mikro poraněním, které bychom jinak vytvořili nasazováním náušnice do úzké dírky. Tyto mikrotraumatizace (drobné oděrky) jsou pak právě důvodem, kudy se dostane infekce do těla a dírka pak hnisá. Dírka velká rozhodně nezůstane, kůže je neuvěřitelně plastický orgán a tunýlek pro dírku se za krátko vytvaruje a zúží podle nové náušnice.

Obecně doporučujeme výměnu po 12 týdench. Musíme si uvědomit, že dírka se může hojit celý kalendářní rok. To, že dírka za pár dní po nastřelení vypadá jako kdyby byla zahojená, uvnitř tomu tak opravdu není. Samozřejmě, že ne naprosto všem se dírka hojí rok, al eobecné pravidlo říká, že k dírka ke své dokonalosti potřebuje rok.

U dospělých můžeme náušnice vyměnit i dříve, ovšem za předpokladu, že budeme zvýšeně dbát na to, aby nevnikla infekce do dírky. Do čerstvých piercingů ucha se nedopouručuje používat šperky typu bižuterie a z nám neznámých kovů. Nejvhodnější je titan, palladium a zlato, přesto, že všechny tyto kovy obsahují nepatrné množství niklu. Ovšem z těchto kovů se nikl nevylučuje do těla, jako z obyčejných slitin. Do čerstvého piercingu jsou nevhodné šperky z chirurgické slitiny, do již zahojeného je naopak ideální.

Běhěm prvního roku by dírky pro náušnice neměly být prázdné než několik hodin (operační výkon, sport aj.). Tunýlek pro dírku se u někoho může tvořit opravdu velmi dlouho a při nenošení náušnice se stěny uprostřed dírky mohou slepit a dírka se stává neprůchodnou. Pokud nám situace nedovolí (vyšetření, operace, sport aj.) mít v uchu náušnici kovovou, použijeme umělohmotnou labretu, které lze běžně zakoupit.

Zarudnutí lalůčku je v prvních dnech po nastřelení běžné a může se v průběhu prvního roku občas objevit. Toto zarudnutí (podráždění) ještě nemusí nutně značit pro zánět! Pokud zarudnutí pokračuje a přidá se bolest, tak již dochází ke vzniku zánětlivého procesu.

Zánět. Po nastřelení náušnic, lze říci, že k hnisání uší dochází velmi sporadicky. Díky tomu, že dírka po nástřelu je v přesné velikosti náušničky, je vstup infekce podél náušničky značně omezen a náušnička ce nastřeluje sterilní. Bohužel u píchání kanylou, kdy se pak zavádí nesterilní náušnice, je tomu naopak.Většina infekcí se zanese po pár týdnech po nastřelení ze špinavých rukou. Zánět povětšinou začíná zarudnutím lalůčku a především kolem dírky, nastupuje bolest a teprve po pár dnes se objevuje exudát. V prvních dnech kdy nastane zarudnutí není nutné, hned navštěvovat  lékaře a nechat si psát mast s antibiotiky. S mnha takovýmito drobnými záněty se naše imunita vypořádá sama. Kojenci mají vlastní imunitu od půl roku věku a před tím dostávají imunoglobuliny v mateřském mléce. Můžeme použít i alternativní metody, jako je naředěny olej čajovníku australského (tea tree oil), který nejprve zkusíme na předloktí, zda není na něj přecitlivělost. Babské rady hovoří o výborných zkušenostech s mateřským mlékem, zanícenou dírku pokapat pár kapkami mm. Má to i svou logiku, mléko je sterilní, není na něj žádná přecitlivělost a jak již bylo řečeno obsahuje imunoglobuliny.

U vchodu dírky nebo na předních a zadních okrajích dírky můžeme nalézt vytéjkající tkáňový mok, který je známkou hojení rány. Jeho barva je vždy čirá (někdy mírně matná) v odstínech růžové vody, oranžové nebo žluté vody. Usychá v krystalky. Pokud se ale objeví výtok z dírky, který je hustý, lepkavý a rozhodně není průsvitný a je vazký, jedná se o hnis. Odstíny může mít žluté, bílé či zelené. Došlo zřejmě ke vniku infekce a hnis je reakce organismu na vstup infekce.

Rozhodnutí bohužel zůstane zase jen a jen na vás :-)

Obecně by se dalo říci, že BIO náušnice jsou vyrobené z vysoce biokompatibilního materiálu, z lékařského plastu, s použitím moderních technologií a bezpečných materiálů, s cílem vytvořit co nejlepší podmínky pro bezproblémové hojení. Náušnice byli tedy vyrobeny z  materiálu neobsahující nikl, který je nejčastější příčinou podráždění nově píchnutých dírek a následného vytvoření zánětu. Jsou vyrobeny z lékařského plastu, proto nemusíme mít strach, že jsou vyrobeny z něčeho "nezdravého". Mají i výhodu, že jsou velmi lehké, mají 1/5 váhy kovových nastřelovacích náušnic.

Kovové náušnice jsou vyrobeny s chirurgických slitin a potaženy buď 24 karátovým zlatem (žlutý kov) nebo palladiem (bílý kov). Chirurgické slitiny, nejsou vhodné do čerstvého piercingu, proto se potahují jinými inertními materiály, jako v tomto případě zlato a palladium. Vrstava je dostatečně silná, nelze ji tedy ošoupat či sedřít běžným nošením. Zlato i palladium obsahuji neptarné množství niklu, ovšem jsou to pevné kovy a nikl "nepouštějí" do těla. Bohužel každý kovový šperk má nepatrné množství niklu. Na palladium a zlato se vyskytují alergické reakce velmi , ale velmi málo.

Já osobně bych na dobu hojení volila plastové náušnice. Tím nechci říci, že by kovové náušnice byly horší, nejsou horší. Jen plastové mají více plus. A mslím, že kovových náušnic, si holčičky za elý život užijí až až :-)

Na mapě akupunkturních bodů na uchu vidíte, že v místech aplikace náušnic (vyznačeno šedým kruhem na lalůčku) žádné akupunkturní body nejsou. Prozatím jsem se nedopátrala validního výzkumu, který by jednoznačně prokázal, že propíchnutí lalůčku ucha je zdraví škodlivé. Některé zdroje uvádějí, že pokud by se v dětství nějaká dráha či bod protl, tak mladý organismus je schopen toto místo obnovit těsně vedle. Bohužel se i názory jednotlivých akupunkturistů liší. Proto dostatečně erudovaný a objektivní odpověď nejsme schopmi přednést.

Většina maminek se o toto téma zajímá jen z toho důvodu, že chtějí pro své dítě udělat nejvíce a také,že to "někde slyšely".